Tak jo házím druhej díl a tak doufám ve víc komentářů! mě s etahle FFka líbí a nečekejte Happyend :D jak všichni víte mě moc nejdou :d

V minulém díle:
,,Promiň Nicku, já už musím jít," usmála jsem se omluvně. ,,To je v pořádku, ale jen tehdy, když se zase uvidíme," pohladil mě po tváři. ,,to mám v plánu," usmála jsem se. Nahl se ke mně a věnoval mi polibek na tvář. ,,děkuji,"usmál jsem se. ,,já děkuju tobě," usmála jsme se a ještě chvilku tam stála. ,,tak já půjdu. Uvidíme se na chatu," mrkla jsme na něj a on jen kývl. Potom jsme se rozběhla na most.
Tam jsem měla schůzku s Danger.D . Celou cestu jsem myslela jen na Nicka. Na jeho kouzelné hnědé oči plné radosti, veselý, lásky a energie, na jeho roztomilé kudrlinky, které mu při sebemenším náznaku větru neposlušně padali do obličeje a na jeho pohledy, které mi věnoval a mě se jen díky mé silné vůli podařilo zůstat stát na nohách. Myslela jsem na něj, dokud jsem neuviděla jeho.
,,Ahoj, ty bude Caty.Cassi," oslovil mě s kouzelným úsměvem. Zadívala jsem se na něj a zastavila se u jeho očí. Nápadně se podobali Nickovým. ,,A ty Danger.D ," usmála jsem se na oplátku. ,,Vypadáš kouzelně," usmál se. ,,Díky, tohle říkáš každé holce na prvním rande?" usmála jsem se. ,,Tohle je rande?" nedzvedl obočí s úsměvem. ,,jestli chceš?" pokrčila jsme rameny. ,,to bych byl rád," podal mi ruku. Jen jsem se jích chytila a šli jsme si sednout na lavičku. ,,počkej tady," řekl a čekala. Začalo sněžit. Přiběhl ke mně a podal mi šálek kouřící čokolády. ,,Děkuju," poděkovala jsem. Sedl si vedle mě. ,,Tak vojíne, co mi o sobě povíte?" zadíval se na mě svýma okouzlujícíma očima. ,,rozkaz pane," zasalutovala jsme se a on se rozesmál. Pověděla jsem mu , tak jako Nickovi, o rodičích,Samantě a mé budoucnosti. On mi pověděl do písmene to stejné do Nick! Na chvíli jsem se zasekla. ,,Jak se jmenuješ?" podívala jsem se na něj. ,,Joe," usmál se. Na chvíli jsem přestala vnímat svět kolem sebe. V hlavě mi blikala jen dvě slova: Nick a Joe. Jsou příbuzní? Nebo dokonce bratři? Byla jsem hloupá, že mě to nenapadlo. Nakonec jsme černé myšlenky zahnala a užívala si společnost Joea. ,,já jsem Cassidy," usmála jsem se. Stouply jsme si a šli se projít. Po cestě jsem nabrala sníh do dlaní a vytvořila větší sněhovou koulí a hodila i po Joeovi. Jen se na mě vražedně podíval a rozběhl se za mnou. Chytil mě zezadu kolem pasu a zatočil se se mnou. Když se zastavil, otočila jsem se k němu a znovu se zadívala do jeho očí. Měl je plné radostí a kouzelně zářili. Cítila jsem opět ty motýlůky v břiše, jako když mi Nick věnoval polibek. Bylo to něco pohádkovýho. Přiblížil se a opřel svoje čelo o moje. ,,Cass, já… i když se osobně známe jen den, pár hodin, já … nemůžu si pomoct. Zamiloval jsem se … do tvých očí, tvého úsměvu, hlas prostě do tebe," řekl a otřel své rty o moje. Začal sát vrchní ret a já se přidala. Propletli jsme prsty na rukou a motýli v mém břiše byly jako pominutí. Po pár sekundách se odpojil. Jen jsem se usmála a objala ho. Objetí přijal a dokonce ho jej i upevnil. Najednou jsme si vybavila Nicka. Jeho dokonalý úsměv, vlasy a vůni. Jeho dotyky. Teď … teď jsme se cítila hrozně. On mi věřil a já se teď objímám s možná jeho bratrem? Musela jsem se odtrhnout, i když proti své vůli. ,,Promiň, už musím jít domů," podívala jsem se na Joea. ,,Stalo se něco," řekl vystrašeně. ,,Ne, jen je pozdě," usmála jsem se a taky že jo. Bylo půl deváté. Ani jsme si nevšimla, jak to rychle uteklo. Doprovodil mě domů. Tam jsem s osprchovala a vymazal tak všechny negativní myšlenky z hlavy. Před tím než jsme se odebrala do říše snů, jsem si přejela rty a zavzpomínala na chuť Joeovích rtů a barvu Nickových očí. Příště musím zjistit, kdo doopravdy jsou….

Ahojky SbénQo :*
jak pak se máš??Cos delala dneska??Já jen sedela doma...
jako ti powím nuda...tak ja obíham a čtu nejnovejší články..tak se zase mnej páčko...luf ya :*