Čauko holky!
Tak je tady další díleek! Je o něco kratší ale snad to neva. na večer bych hodila další dílek! Tak komentíky pls!!!
PS: ten čokl "ČENDA" → to je mimochodem i bráchův plyšák :P

Třetí den. Třetí den v mém novém domě. Třetí den bez mých kamarádek z Arizony.
Nesnáším tu samotu. Jeidná moje kámoška je teď Stella, ale k nám nemůže, protože by to zjistil bratr a byl by hotovej... A já k nim mohu jen s mámou a to je teda hotový horor.
Máma je dneska někde pryč, takže mám s bratrem celý dům pro sebe. ,,Mikeli vrať mi ho!" křičím na Mikela, protože mi opět vzal mobil. ,,Ne-e, až se vrátí máma!" smál se. Nasupila jsem se a vlezla mu do pokoje. Vzala mu jeho slavného "pejsánka Čendu" a letěla za ním. ,,Haf,haf Mikelku zachraň mě! Ona mě chce spláchnout do záchodku!Haf!Haf!" začala jsem pištět slabých šišlavým hláskem a Mike ztuhl. ,,Ne!Nech ho být! On za nic nemůže!" vyjekl. Chytla jsem hysterický záchvat míchu a Mike vypadal že se buď hned rozbrečí nebo že má vysokej krevní tlak. ,,Tak hele, buďto mi vrátíš mobil, nebo si tvůj milej Čenda zaplave mezi hovínky," postavila jsme se vítězně. ,,Na!" hodil mi mobil a vytrhl plyšáka z mých rukou. Jen jsem nechápavě zakroutila hlavou a odešla do mého pokoje.po hodince nic nedělání jsem se šla projít. Do uší jsem vrazila mp3 a zaposlouchala se do písničky Our song od T. Swift. Zastavila jsme se u dětského hřiště a sedla si na houpačku. Rty jsem "zpívala" slova písničky a u toho jsem měla zavřené oči. Musela jsem vypadat opravdu jako magor který vyvolává nějako démona.Na obličeji jsem ucítila kapky vody, otevřu oči a ono prší. Na hlavu jsem si nasadila kapuci mé šedé miky ny a rozběhla se domů.
,,Mikeli otevři dělej ty debile!" bouchala jsme do dveří. ,,Nebo co? Spláchneš Čendu?" smál se jak magor. ,,Ne tentokrát spláchnu tebe!" ječela jsme. ,Hahahaha..."ozýval se jeho hnusnej smích po celým domě. ,,No počkej Mikeli, tohle ti nedaruju..." brblala jsme si, když jsem přelézala plot naší zahrady a vydala se k zadnímu vchodu od domu....
Nesnáším tu samotu. Jeidná moje kámoška je teď Stella, ale k nám nemůže, protože by to zjistil bratr a byl by hotovej... A já k nim mohu jen s mámou a to je teda hotový horor.
Máma je dneska někde pryč, takže mám s bratrem celý dům pro sebe. ,,Mikeli vrať mi ho!" křičím na Mikela, protože mi opět vzal mobil. ,,Ne-e, až se vrátí máma!" smál se. Nasupila jsem se a vlezla mu do pokoje. Vzala mu jeho slavného "pejsánka Čendu" a letěla za ním. ,,Haf,haf Mikelku zachraň mě! Ona mě chce spláchnout do záchodku!Haf!Haf!" začala jsem pištět slabých šišlavým hláskem a Mike ztuhl. ,,Ne!Nech ho být! On za nic nemůže!" vyjekl. Chytla jsem hysterický záchvat míchu a Mike vypadal že se buď hned rozbrečí nebo že má vysokej krevní tlak. ,,Tak hele, buďto mi vrátíš mobil, nebo si tvůj milej Čenda zaplave mezi hovínky," postavila jsme se vítězně. ,,Na!" hodil mi mobil a vytrhl plyšáka z mých rukou. Jen jsem nechápavě zakroutila hlavou a odešla do mého pokoje.po hodince nic nedělání jsem se šla projít. Do uší jsem vrazila mp3 a zaposlouchala se do písničky Our song od T. Swift. Zastavila jsme se u dětského hřiště a sedla si na houpačku. Rty jsem "zpívala" slova písničky a u toho jsem měla zavřené oči. Musela jsem vypadat opravdu jako magor který vyvolává nějako démona.Na obličeji jsem ucítila kapky vody, otevřu oči a ono prší. Na hlavu jsem si nasadila kapuci mé šedé miky ny a rozběhla se domů.
,,Mikeli otevři dělej ty debile!" bouchala jsme do dveří. ,,Nebo co? Spláchneš Čendu?" smál se jak magor. ,,Ne tentokrát spláchnu tebe!" ječela jsme. ,Hahahaha..."ozýval se jeho hnusnej smích po celým domě. ,,No počkej Mikeli, tohle ti nedaruju..." brblala jsme si, když jsem přelézala plot naší zahrady a vydala se k zadnímu vchodu od domu....

mne sa to páči....píš dalej!!!