close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Hrob

23. září 2009 v 18:38 | CoCo |  Jednodílné
Mno, rozhodla sjem se napsat jednu novou FFku, ale jednodílnou. Je trošku... no MORBITNÍ, ani nevím jak mě vlastně napadlo, ale neberte to vážně. To ta nálada :)


Všude bylo dusné horko, jen na hřbitově vládl chlad.
Na pečlivě upravené hroby se snášeli nažloutlé lístky z velké lípy, tyčící se uprostřet toho pochmurného místa. Byla neděle a celý hřbitov byl až na jednoho živého člověka téměř prázdný...

Stál u hrobu, z jehož pomníku se usmívala mladá, krásná, dnes již mrvá, dívka. V ruce držel překrásnou kytici bílích kopretin a něco si broukal. Po chvíli se mu podlomili kolena, kytici pustil na zem a položil si tváře do dlaní. Stála jsem z alípou a pozorovala co tenhle svět dokáže.
,, Proč jsi mi odešla? Proč jsi mě tu nechala samotného?" slyšela jsem jeho sametově chraptící hlas, ze které ho šlo slyšet pláč, utpení,smutek,láska...
Chtěla jsem odejít, nechat ho tu samotného s ní, ale slyšel mě a trhnutím se otočil obličejem ke mně.

Nevěděla jem že někdo takový jako on existuje, že chodí po naší Zemi. jeho čokoládové oči mě propývali až do morku kostí, ale ne pohledem který by zabíjel, ale takovým, který symbolizoval jeho smutek,jeho ztrátu lásky a žádost o trochu porozumění. Jeho tmavě hnědé vlasy zastřižené kousek pod zátylek se jemně chvěli ve slabém a studeném vánku. A slzy, které mu stékali po tvářích, byly ty slzy utrpení o kterých jsem již věděla potvrdili mě domění, že ztratil půlku svého života....

,,Ahoj," promluvil ke mě tichým hlasem. ,,Potřebuješ něco?" Jen jsem zklonila hlavu na nesouhlas. Opatrně jsem k němu přišla a zadívala se první na kopretiny, pak na tu dívku a nakonec do jeho očí. ,,To ... byla to tvoje přítelkyně?" pípla jsem, jako bych se bála že umřu. ,,Ano, snoubenka," šeptl. ,,Promiň,"pípla jsem. ,,Je to půl roku," pokračoval. Vzal mě za ruku a zavedl k lavičce na odvrácené straně lípy.

,,Potkal jsem ji před loni na baseballovém hřišti, kde naše družstvo mělo hrát zápas. Seděla na tribuně se svojí kamarádkou a smála se. Stačilo se jí podívat a já věděl, že tady čeká jen pro mě. Stačilo, aby se usmála a i počasí by se zlepšilo. A zdálo se, že i ona to věděla."

Pak se mu zlomil hlas. Udivovalo mě, jak přesně si pamatuje den kdy ji ptkal. Jaké měl pocity. Byla jsem uchvácená jeho hlasem, životem ... A představa že by tenhle člověk měl o svůj život přijít mě doslova děsila. Pak pokračoval:

Po dvou letech jsme se zasnoubili a spali jsme spolu. Jen jednou. Já porušil svůj slib, ale věděl jsem, že s tou správnou osobou. Za půl roku jsme měli mít svadbu. Dnes..."

,, Po jedné noci, kdy začínalo léto jsme yvšli z diskotékového baru a chtěli jet domů. Chtěl ji svézt, opravdu chtěl....."

Zlomil se zase hlas a po tvářích se mu opět začali kutálet slzy.

,, Řekla, ať se nebojím a jedu domů, že mi zavolá jak dorazí. Nic jsme nepili, jen jsme tancovali.
Přijel jsem domů a mobil ani nepípl. Nemohl jsem spát a ve čtyři ráno mě zavolali z nemocnice, že přivezli mladou dívku a že mě chce vidět. Věděl jsem, co to znamená. Okamžitě jsem šlápl na pedál a ocitl se v nemocnici a potom v jejím pokoji...
Když jsem viděl její bezvládné tělo jak jen tak leží na posteli a kolem ní jen samé hadičky a přístroje, věděl jsem, že něco ztrácím, že.. že život.. nebude jako byl dřív.. a možná že už ani nebude."

ona umře! lítalo mi v hlavě. Cítila jsem jak mi tečou slzy po tváři. ěděla sjem že život je krutý a nesoucitný, ale nevěřila jsem , že nechá zemřít člověka, který je pro druhého život.

,, Přišel jsem k ní a ona otevřela oči. Řekla, že je jí všechno líto a já nevěděl co tím myslí... nechápal jsem co mi chtěla říct ale věděl jsem, že ji víc neuvidím. Řekla..že..že mě miluje a ať na ni zapomenu a ať se netrápím. po tvářím ji začali stékat slzy a já ji objal, naposledy. Naposledy jsem se ji podíval do očí, naposledy ji políbil. Všechno kolem najendou ztichlo, ona zavřela oči a já necítil její tlukot srdce. Miluji jí tak, že jsem ji nemohl slíbit, že se nebudu trápit. Moc dobře vím, kdyby ch ji zavezl domů, mohli by jsme být teď spolu."

Při těchto slovech už šeptal, slzy mu nedovolili promluvit nahlas, protože jeho hlas by se zlomil.

,, Díky moc."

Řekla jen, vztal, vzal kopretiny které položil na hrob a rychlím krokem odešel.


Všude je dusno, jen na hřbitově vládl chlad protkaný pavučinkou smutku.
Na pečlivě upravené hroby padají studené kapky letního deště. Je neděli a celý hřbitov až na jednoho živého člověk je úplně prázdný. Sedím pod košatou lípou, na kolenách mám dvě kytice překrásných kopretin a z očí mi tečou slzy. Jsou na den dva roky přesně co jsem ho tu našla a na den přesně je to i rok, co zde přibyl další pomník, hned vedle dívky s kouzelným úsměvem. Lidé říkají :,,Byl to sebevrah!" Já ale jediná vím čím si prošel, jak to pro něj bylo těžké. Nikdy nezpomenu a jeho hlas, na jeho oči a slova. Vím, že teď je šťastnější, protože nemusí trpět a je s ní. Protože vím, Joe opravdu milovat uměl....


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 elvijka elvijka | Web | 24. září 2009 v 19:28 | Reagovat

tak to mne jako dostalo.. mužu to dát na náš blog?

2 Jonasfanns>Nick*Baruška Jonasfanns>Nick*Baruška | Web | 24. září 2009 v 20:57 | Reagovat

Jenom rochu jse se maximálně robrečela :-|

3 elvijka elvijka | Web | 26. září 2009 v 14:34 | Reagovat

ahoj obíhám.. jak se máš? co škola? napsala jsem novou jednodílovou ffku s názvem SMRT, LÁSKA A SMRT Z LÁSKY.. prosím přečti si ji a zanech koment:D odkaz más když klikneš na web

4 NiQuZ*+Nicinka twoje sbéééčkooo♥ NiQuZ*+Nicinka twoje sbéééčkooo♥ | Web | 29. září 2009 v 20:39 | Reagovat

užaasnýý až brečimm :-(

5 Martík Martík | 10. října 2009 v 14:00 | Reagovat

Pááni...to bylo moc hezkýý...smutný, ale pěkně napsanýý...

6 Peťulík Peťulík | Web | 18. října 2009 v 15:00 | Reagovat

Páni........... je to úžasný

7 Nickíí...bývala Jemma Nickíí...bývala Jemma | Web | 24. října 2009 v 21:51 | Reagovat

nemám slof jáááááá...nevím je to nádherný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.